Sobotní Porto
V sobotu 17. 5. jsme vyrazili do Porta. Protože jsme toto krásné město navštívili už s průvodkyní hned po našem příjezdu do Portugalska, dostali jsme tentokrát rozchod, abychom si každý užil město po svém. Kluci vyrazili spolu shánět dresy a další suvenýry. My děvčata jsme naopak zvolila klidnou procházku bez cíle. Zašly jsme se naobědvat na nábřeží, poslechly místní muzikanty, procházely se uličkami plných obchůdků se suvenýry a strávily tak pohodový den. Návštěvu města jsme si tedy všichni užili i podruhé.
Jana Morávková a Veronika Hrobařová
Nedělní výlet k oceánu
Předpověď počasí na neděli 18. 5. hlásila déšť a silný vítr. Neočekávali jsme tedy tak příznivé počasí jako v sobotu. Přesto jsme se rozhodli jet na výlet do města Viana do Castelo.
Toto město je 5. největší v Portugalsku a nachází se přímo u oceánu. Sraz s průvodcem, který s námi jel předchozí den i do Porta, jsme měli v 9:40. V daný čas jsme čekali na autobusové zastávce vedle hotelu na náš autobus s průvodcem. Ten přijel až v 9:55. Také nám bylo oznámeno, že ostatní skupiny, které měly jet do města s námi, výlet zrušily – pravděpodobně kvůli očekávanému dešti. Byli jsme tedy jediní, kteří se výletu účastnili.
Po přibližně 45minutové jízdě jsme dorazili k oceánu. Překvapilo nás, že počasí není zdaleka tak špatné, jaké hlásili v předpovědi. Dostali jsme asi hodinovou pauzu, během které jsme se prošli po pláži a kamenném molu, vyfotili jsme si nějaké fotky na památku.
Poté jsme měli možnost si vybrat, zda se chceme podívat do místního kostela, nebo se jít projít po centru města. Všichni jsme se shodli na procházce městem. Tímto místem nás provedl náš pan průvodce. Ukázal nám budovu místní vlády, Katedrálu de Viana do Castelo s probíhající mší či malý Lego obchůdek. Řekl nám také zajímavosti o městě – například, že se tu nachází Eiffelův most. Téměř hodinovou procházku jsme zakončili zpět v přístavu, kde nám průvodce ukázal výletní lodě, historické vodní miny používané během 1. a 2. světové války i nemocniční loď, která dnes slouží jako muzeum. Poté už nezbývalo nic jiného než se vrátit zpět do Bragy.
Překvapilo nás, že jsme do hotelu přijeli poměrně brzy, protože bylo teprve 13 hodin. Měli jsme tedy celé volné odpoledne, které jsme každý mohli využít po svém.
Monika Jirsová a Eliška Votroubková
